Pojištění budovy

Zpět na výpis aktualit

"Jsou to úplné nálety, jenže když jste přes den v práci, nemáte šanci je ohlídat," popisuje jeden z místních Jaroslav Halamka. Sám se však mýlí podobně jako jeho sousedé: myslí si, že jiřičky a vlaštovky jsou i autory děr ve fasádě. 

Co na to ornitolog

"Jedná se především o jiřičku obecnou (Delichon urbica), která si svá hnízda slepená z bahna staví pod převisy, typicky na místech jako jsou rohy říms, výklenky a bohužel někdy i v rozích oken. Vlaštovky hnízdí podobným způsobem, ale vždy v alespoň částečně uzavřených prostorách: otevřených stodolách, průjezdech," analyzuje naše video Evžen Tošenovský z České společnosti ornitologické.

"Druh ptáka, který na videu klove do stávajícího otvoru, je brhlík lesní (Sitta europaea). Nejspíš ze stávajícího otvoru vybírá hmyz," popisuje dále. Žádný z těchto ptáků podle něj nemá zobák uzpůsobený k proklování otvoru v omítce. Největším problémem v tomto směru bývají datlovití ptáci, žluny a strakapoudi, kteří často aktivně vytesávají otvory do zateplení a tyto otvory mohou být následně obsazeny dalšími druhy.

"Díry jsou většinou umístěny na rozích budov, kde ptákům zateplení nejvíce rezonuje a evokuje ztrouchnivělý kmen stromu. Někdy může být důvodem tohoto chování i stres po ztrátě již připravené hnízdní dutiny, například nešetrným pokácením starého stromu, kdy se samec rychle snaží nabídnout své družce náhradní dutinu a najde si proto nejměkčí materiál v okolí: zateplení domu," vysvětluje chování ptáků. "Je to jako byste si koupil dům a den před tím, než se vaše žena vrátí z porodnice, vám ho někdo zboural," uvádí příměr.

Kolik to může stát

"Díry ve fasádě se dají opravit, ale cena se velmi liší. Vždycky totiž záleží na tom, zda máte fasádu poškozenou v rodinném domku nebo na paneláku," vysvětluje Kamil Hájek ze společnosti Lakam, která se mimo klasického zateplování zabývá i podobnými opravami.

"U vysokých domů se k poškození nedostaneme ze žebříku jako u malého domu, musíme se proto spouštět ze střech po lanech, což je drahé. Pak může metr čtvereční opravy přijít i na 15 tisíc korun," vypočítává.

Proč celý metr? Podle Hájka záleží na situaci. Ve fasádě je sice vidět jen otvor o průměru třeba deset centimetrů, ale když se místo odkryje, zjistí se, že si pták vytvořil celý systém chodbiček.

"Cena za opravu je sice velká, ale rozhodně se nevyplatí ji opomenout. Teď přes léto sice nehrozí tepelné mosty, ale do mezery může napršet a tím může začít degradace fasády. A když by se tam dostala přes zimu voda a zmrzla, klidně se může izolace celá odfouknout. A to může znamenat výměnu stovek metrů izolace plus stavbu lešení, delší dobu realizace a všechno ostatní, co k tomu patří," říká.

Jako dobrou prevenci v oblastech, kde takto ptáci útočí na fasády, vidí zavěšení plastových dravců do horních pater fasády. "Není to sice žádná nádhera, ale jak se tak houpou ve větru, ostatní ptáci se jich opravdu bojí," 

A Evžen Tošenovský dodává: "Důležitá není ani tak věrnost makety (v podstatě stačí černý kříž s jednou stranou kratší (hlava) a jednou delší (ocas), ale klíčový podnět, který ptáci chápou jako signál predátora (krahujce, jestřába): tím jsou především výrazné žluté oči. A je lepší ho pověsit ne přímo na fasádu, spíše skrytě, poblíž stromu. Skutečný dravec nikdy neloví letem ve volném prostoru, ale překvapuje útokem ze zálohy."

(zdroj: Marek Burza, http://hobby.idnes.cz)

Jste na to připraveni nebo jenom doufáte, že Vám se to nestane? Přijďte se k nám zeptat se, jak vyzrát nejedn nad poškozením budovy ptáky, ale taky jiným zvířectvem nebo vandaly? Jsme tady pro Vás :)